Popis
Opevnění na Schanzbergu v Thunau am Kamp je nejrozsáhleji archeologicky prozkoumanou raně středověkou lokalitou v Rakousku.
Raně středověké artefakty byly objeveny na takzvaném Schanzbergu, hřebeni nad Thunau am Kamp, během stavebních prací ve druhé polovině 19. století. Lokalita byla systematicky archeologicky zkoumána od roku 1965, nejprve každoročními výkopy pod vedením Herwiga Friesingera z Ústavu prehistorie a raných dějin Vídeňské univerzity a následně Erika Szameita a Martina Obenause.
Tisíce let dobře chráněná lokalita
Celý areál na Schanzbergu je opevněn okolním valem, který je částečně obložen granulitovými deskami. Do opevnění je začleněn i mohutný val ze starší sídelní fáze z pozdní doby bronzové. Do areálu se vstupuje branami s branskými věžemi. Ústředním bodem je panské sídlo obklopené palisádami. Sloužil vládnoucí rodině k obytným a obřadním účelům. Součástí komplexu je také rozsáhlé pohřebiště s více než 200 pohřby. Některé bohatě zařízené hroby a náznaky luxusního, "dvorského" životního stylu poukazují na koncentraci moci a prestiže: Na stole se podávalo čerstvě ulovené maso a pro zábavu se chovali medvědi.
Centrum v pohraničí
K Thunau se váže i listinný záznam: v letech 902/903 n. l. je zmiňováno darování statků v dolním Kamptalu freisingské diecézi. Dárcem je "vir venerabilis" jménem Josef, pravděpodobně slovanský šlechtic pokřtěný jako křesťan, jehož základem je Schanzberg v Thunau. V této době bylo dolnorakouské Podunají a především oblasti na jih od Dunaje pod karolinskou nadvládou jako "bavorská Ostlandie", na severu vznikla Velkomoravská říše s centry na jižní Moravě.
Centrální město v Thunau pravděpodobně ztratilo svůj význam po přeložení obchodních cest v 10. století. Rozsáhlá osada na úpatí Schanzbergu však existovala i po zániku hradišť, pravděpodobně až do založení hradu Gars na počátku 11. století.
Tip: Vykopávky na Schanzbergu jsou tematizovány v Zeitbrücke-Museum Gars.
